Poslední červnovou sobotu jsme se v ranních hodinách rozjeli autobusem na výpravu za poznáním. Pro mě vypravit pět lidí na celodenní výlet takhle brzo po ránu není nic jednoduchého. Dvakrát jsem se přemlouvala. Nakonec zvítězil slib, který jsem dala, že pojedeme. Proč tohle ale píšu? Je mi malinko líto, že se nedostavilo 8 lidí k odjezdu. Nesehnali za sebe ani náhradní výletníky. Jiných 8 lidí mohlo jet.
Plán byl: Ve Veselí nad Moravou se nalodíme na dvouhodinovou plavbu a poté bude prohlídka hvězdárny i s výkladem a oběd, pak přesun do Zoo Lešná.
Skutečnost: Dojeli jsme do přístavu. Nikdo o nás nevěděl! Mejly se ztratily! To byla napínavá chvilka. Pan řídící to kreativně vymyslel jinak. Zařídil pro nás loď na jednu hodinu plavby a žádná hvězdárna. Vzhledem ke zlobení dětí na lodi, hodina byla až až. Během plavby jsem od kapitána o Baťových kanálech zjistila mnoho informací. Na financování tak velké stavby se podílel i stát. Účelem bylo dostat na sever do Baťových továren uhlí, na cestě zpět se do přepravních lodí nakládal štěrk a jiné. Celá stavba trvala 10 let. Trasa kanálů měří kolem 60 km, polovina z toho je koryto řeky. Maximální hloubka činí 150 cm.
Plavbu jsme zdárně ukončili a autobusem jsme se přesunuli do Zoo Lešná. Právě včas dát si oběd. Měli jsme max. tři hodiny na prohlídku a tak jsme je strávili každý po svém a rozprchli jsme se po celé Zoo. Odjezd stihli všichni včas